Když jsem ráno vyrážel na Sraz Amerik a veteránů v Pacově, měl jsem celkem jasnou představu. Pokecám s lidmi, prohlédnu si krásná auta, dám si něco dobrého k jídlu, poslechnu muziku a večer zase zamířím domů.
Jenže už při příjezdu mi bylo jasné, že tenhle den bude úplně jiný.
Hned u vjezdu mě totiž čekala informace, kterou nechce slyšet asi žádný řidič: areál je plný a není kde zaparkovat. V první chvíli jsem si říkal, že to snad není možné. Naštěstí se všechno rychle vyřešilo a nakonec se pro RAMku místo našlo.
A když jsem vystoupil z auta, pochopil jsem proč.
Před hlavní plochou stála jedna americká legenda vedle druhé. Přes 240 amerických aut zaplnilo areál doslova od kraje ke kraji. Mustangy, Challengery, Chargery, Camara, Corvetty a samozřejmě nechyběly ani RAMky. Kam se člověk podíval, tam byl kus poctivého amerického železa. A právě tahle atmosféra dělá podobné akce výjimečnými.
Co mě ale mile překvapilo, byl celý průběh dne. Organizátoři si dali opravdu záležet na doprovodném programu. Pořád se něco dělo, střídaly se jednotlivé body programu a člověk neměl pocit, že by se někde nudil nebo jen bezcílně postával. K tomu skvělé burgery, místní pivo Pacov a spousta pohodových lidí. Přesně tak si představuju dobře strávený den.
Musím ale přiznat, že největší zážitek pro mě tentokrát nebyla samotná auta.
Za celý den za mnou přišel snad rekordní počet lidí. Povídali jsme si o RAMkách, o cestování, o životě s americkým pickupem, fotili jsme se a rozdával jsem klíčenky I Have RAM. Je až neuvěřitelné, kolik z vás dnes projekt sleduje a kolik lidí si udělalo čas přijít jen proto, aby si se mnou podali ruku nebo prohodili pár slov.
Ještě před pár měsíci bych si něco takového vůbec nedokázal představit.
Opravdu si toho neskutečně vážím.
Děkuju každému z vás, kdo se zastavil, přišel si popovídat nebo si odnesl malou vzpomínku v podobě klíčenky. Právě díky vám má celý projekt I Have RAM smysl.
Jak se den pomalu chýlil ke konci, začala příprava na večerní koncert OWL Hill Country. I když už část amerických aut odjela domů, v areálu zůstalo pořád spoustu lidí. A bylo vidět, že si koncert užívají od první do poslední písničky. Skvělá atmosféra, výborné publikum a další krásná tečka za povedeným dnem.
Pacov letos navíc nebyl jen o autech. Celý sraz se konal na podporu malé Beátky, a právě to dodávalo celé akci ještě větší smysl. Bylo krásné vidět, kolik lidí je ochotných spojit svou vášeň pro americká auta s pomocí tam, kde je opravdu potřeba.
Když jsem večer odjížděl domů, říkal jsem si jediné.
Hned po Lucky Cruisers Weekend byl Pacov tím nejlepším srazem, kterého jsem se letos zúčastnil. Nejen kvůli autům, ale hlavně kvůli lidem, atmosféře a pocitu, že tahle komunita drží při sobě.
Děkuju organizátorům za skvěle připravenou akci, děkuju všem, kteří dorazili podpořit dobrou věc, a hlavně děkuju každému z vás, kdo za mnou během dne přišel.
Moc si toho vážím.
Tak zase někde u dalšího amerického železa. 🤠Fotogalerie
Další srazy

Lucky Cruisers Weekend 2026: Tři dny, na které se nezapomíná
Na Lucky Cruisers Weekend v Pasohlávkách jsem letos vyrazil úplně poprvé. O téhle akci jsem slyšel už několikrát, viděl jsem stovky fotek a videí, ale

Ameriky v Zichovci 2026
Přesně takhle má vypadat pohodovej americkej sraz. Pro více obsahu mě sleduj na Instagramu Jsou srazy, kam člověk přijede, projde pár aut a jede domů.

Sraz na pumpě Libiš – Květen
Jsou akce, kam člověk jede kvůli programu. A pak jsou místa, kam jede hlavně kvůli atmosféře a lidem. A přesně tak na mě působí pravidelné

21. První jarní bublání
Slunce, čistá obloha a zvuk motorů, který po zimě zní snad ještě líp než kdy jindy. Přesně takový byl 21. ročník akce První jarní bublání,
1 názor na “Sraz Amerik a veteránů v Pacově: den, na který jen tak nezapomenu”
Martine kloubok dolů 🤠👏
Krásně napsané a vyfocené 🤩
To se Ti moc povedlo