Myšlenka byla vlastně úplně jednoduchá – chtěl jsem na auto vlajky. Jenže jakmile jsem se nad tím začal zamýšlet víc než dvě minuty, zjistil jsem, že to vůbec není tak jednoduchý, jak to vypadá.
Zkoušel jsem v hlavě všechny možný varianty. Držáky do tažného, nějaký univerzální řešení, přidělat to na korbu… ale nic z toho nebylo ono. Vždycky tam bylo nějaký „ale“. Buď to vypadalo blbě, nebo to nepůsobilo pevně, nebo to prostě nemělo ten wow efekt, kterej jsem od toho čekal.
Pak jsem si jednoho dne všiml detailu, kterej jsem do té doby úplně přehlížel. Šachty v korbě. A v nich železná základna.
A v tu chvíli mi to docvaklo.
Co kdyby se držák udělal přímo do tý šachty?
Začal jsem si to kreslit. Jednoduchá myšlenka – kus pořádnýho železa, který přesně zapadne do šachty, a uprostřed trubka na vlajku. Jenže… jsem grafik. Ne zámečník 😄
Takže jsem vzal svůj náčrt a ozval se kamarádovi, kterej je v tomhle doma. Vysvětlil jsem mu, co chci, poslal mu nákres… a jeho reakce byla okamžitá:
„Jo, to nebude problém. Vím, jak to udělám.“
Upřímně? Trochu jsem byl překvapenej, jak rychle měl jasno.
Za dva dny mi píše, že má hotovej první prototyp. Se závitem na utažení vlajky a vším.
Když jsem k němu přijel, bylo jasno hned. Vzal železnej sokl, rozřízl ho na půl, doprostřed navařil trubku o průměru 26 mm a přidal přivařenou matku, aby se dala vlajka pořádně dotáhnout. Celý to pak nechal napráškovat antikorozní barvou, takže to nejen funguje, ale i dobře vypadá.
A pak přišel ten moment pravdy.
Nasazení do auta.
Zapadlo to… přesně.
Fakt přesně. Jak se říká – jak prdel na hrnec.
Od té chvíle mám řešení, který nejen dobře vypadá, ale hlavně funguje. Vlajky drží pevně, žádný viklání, žádný kompromisy. Bez problémů to zvládá i jízdu kolem 110 km/h.
Jediný, co je potřeba říct na rovinu – nad určitou rychlostí už to není úplně komfortní 😄 Ale to k tomu tak nějak patří.
Každopádně je to přesně ten typ úpravy, kterej vznikl z nápadu, trošku improvizace a hlavně díky lidem kolem. A přesně takový věci mě na tom baví nejvíc.
